Navigace

Obsah

Seriál Velké Sedlo

Jistě všichni známe hrázného Palyzu ze seriálu Velké sedlo, natočeného v roce 1985, jež čítá 9 dílů, natočených právě na Kružberské přehradě a v jejím přilehlém okolí.
Při uvedení seriálu Velké sedlo na televizní obrazovky, v druhé polovině osmdesátých let, napsal televizní věstník: "Budeme vám vyprávět příběh o jedné z našich vodních přehrad, o lidech, kteří se o toto prospěšné dílo starají, i o problémech kolem našeho životního prostředí.
To všechno prostřednictvím Jaroslav Dietla, který Velké sedlo napsal pro ostravskou televizi."
A tak diváci sledovali trochu romantickou představu o vodohospodářích a jejich životě. A ti skuteční tvrdili, že ta práce je o hodně prozaičtější. A nejen to.
Bylo zapotřebí ještě ukázat člověka silného, zásadového a zoceleného, který neustupuje přívalu problémů. Ztratí rodinu, ale stále znovu se staví na nohy. Zkrátka - nazýváme-li Jaroslav Dietla králem seriálů, Velké sedlo zrovna k těm nejpodařenějším nepatří.
O povodních a přehradách "Na každé přehradě je povodeň jiná," říká skutečný hrázný. "Pokaždé ukáže, na co člověk při ochraně před velkou vodou nepomyslel." Když v 80. letech natočila Československá televize v ostravském studiu seriál Velké sedlo, veřejnost díky Pavlu Novému v roli hrázného Palyzy dostala o této profesi dost zjednodušenou představu.
"Třeba Palyza chodil měřit průsaky s hrníčky, to jsme se tedy dobře bavili," komentuje děj odborník a používá svou pracovní terminologii, takže našinec mu moc nerozumí.
"To je jako s lékaři. Když v televizi běžel seriál o lékařích, tak se všichni doktoři chytali za hlavu. Chápu, že pro diváky je potřeba udělat děj zajímavý, ale ve Velkém sedle bylo leccos zkreslené. Měříme několik tisíc údajů za rok - vztlaky, průtoky, průsaky, teplotní režimy, které mají vliv na dění na vodním díle. Dnes už nám hodně pomáhá technika a počítače. Lidé, kteří na přehradu přijedou nebo seděli u televize, vidí hrázného, jak na loďce projíždí přehradu. Ve skutečnosti je naše práce daleko všednější. I tu loď je třeba udržovat, natírat, vytahovat z vody na zimu před námrazou, a to se týká jen té lodi. O další práci ani nemluvím," říká skutečný hrázný Zídek.

Chata Joy Adamsové

Joy Adamsová...... Světoznámá spisovatelka, autorka několika knižních titulů jako třeba lvice Elsa. Kousek od kružberské přehrady leží chata v níž prožila své dětství Friederika Victoria Gessnerová, známá ve světě jako Joy Adamsová. Pod tímto pseudonymem psala knihy především o africké přírodě. V horní části usedlosti, ve vile postavené dědečkem spisovatelky Karlem Weisshuhnem, bylo zřízeno muzeum. Tato budova 19. listopadu 1992 vyhořela. Později byla obnovena, avšak muzejní sbírka byla požárem zničena.