Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

Náhodný výběr z galerie

Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Aktuální počasí

Počasí dnes:

22. 10. 2017

zatazenosde

Bude oblačno až zataženo, místy přeháňky nebo déšť, během odpoledne od západu ustávání srážek. Denní teploty 11 až 15°C. Noční teploty 8 až 4°C.

Přehrát/Zastavit Další

Mobilní verze

mobilní verze webu

Návštěvnost

Návštěvnost:

ONLINE: 5
DNES: 257
TÝDEN: 2275
CELKEM: 166086

Navigace

Obsah

Florián 2017


florekkostelkostel2před zbrojnicíKružberským hasičům patrně hoří i voda. Jakkoli na svátek svatého Floriána počasí vždy skvěle vyšlo, letos měli hasiči tváře zachmuřené. Podivné jaro, plné deště, plískavic a studeného větru hrozilo poznamenat i svátek, který je významný pro obec i hasiče. Starost byla o to větší, že letos slaví náš sbor dobrovolných hasičů kulaté jubileum: plných 70 let. Navíc měl být svátek spojen s požehnáním sošky našeho - kružberského Floriána.
Bezpochyby ale došlo na nebesích k jakési interní dohodě mezi sv. Petrem, který odpovídá za počasí, a sv. Floriánem, který Petra patrně přemluvil, aby na jeho svátek bylo alespoň dopoledne svátečně a hezky. A tak to také bylo.
Kromě sošky mají hasiči nového ještě něco. Pokud jste si všimli, hasičská zbrojnice je opatřena novou cedulí. Zdobí ji znak sboru se štítem obce Kružberk. Také ta byla řádně oslavena v posezení před zbrojnicí. Hasiči na něm pro své spoluobčany připravili guláš i s příslušenstvím. A kdo měl štěstí, obdržel i památeční vlaječku do sbírky.

Zveme:

soutěžflorián

 

Florián

Velký hasičský svátek

Mezi největší neštěstí, které mohla vesnice zažít, byl bezesporu požár. Horší snad byl už jen hladomor. Naštěstí zde máme světce, jenž si dokáže s požáry účinně poradit. Dne 4. května slaví svůj svátek slavit svatý Florián, patron hasičů. Podle kalendáře sice má tento den jmeniny Květoslav, ovšem základem jeho jména je právě latinské "florianus" - latinsky "kvetoucí, rozkošný."
Sv. Florián je nejčastěji zpodobňován jako římský voják s přilbou, mečem a korouhví vylévající z vědra vodu na hořící dům, popř. Chrám. Od mučednické smrti tohoto křesťanského světce již uplynulo více než 1700 let. Dle dostupných pramenů muž jménem Florián (latinsky Florianus) sloužil na konci 3. a na počátku 4. století n.l. ve vojsku a následně v administrativní správě Římské říše na území dnešního Rakouska. Již od mládí byl vychováván v křesťanské víře, což tehdy ještě v pohanské říši přinášelo značná rizika. Poznal to i Florián, který byl po přijetí protikřesťanských opatření císaře Diokleciána (284-305) nucen opustit státní služby. Jako přesvědčený křesťan nesouhlasil s postupem státní moci potlačující křesťanskou víru a pokusil se pomoci několika svým souvěrcům, kteří byli vězněni. Byl přitom dopaden a strašlivým způsobem potrestán. Po krutém mučení, během něhož opakovaně odmítl zapřít svou víru, byl Florián utopen v řece Enns (dnešní Rakousko). Podle legendy Floriánovo tělo následně zachránila a tajně pohřbila křesťanka Valerie. Florián se za svou neochvějnou křesťanskou víru dočkal odměny alespoň posmrtně, když byl pro svou mučednickou smrt prohlášen za svatého. Nad jeho hrobem pak v 6. století vznikl prastarý klášter St. Florian, který byl svědkem mnoha pohnutých historických událostí. A proč se vlastně Florián stal patronem hasičů? Byl usmrcen vodou, která je protikladem ohně a používá se k hašení. Proto se Florián stal hlavním patronem proti nebezpečí ohně. Floriánovo "hasičství" je také možné vyložit jako hašení požáru lidské zloby a nenávisti.

Ve středověku lidé považovali sv. Floriána za ochránce před ohněm (snad pro jeho násilnou smrt ve vodě). Lidé také věřili v jeho ochranu před bouří, velkou vodou či suchem. Ovšem, jako ve všem i zde je háček. Vesnice kterou má Florián chránit musí být dostatečně bohabojná a musí v ní existovat dostatečný počet chlapů odhodlaných Floriánovi u požáru pomáhat. A když je i místní kostel Floriánovi zasvěcen, jsou snad splněny všechny podmínky k tomu, aby se světec díval na vesnici okem obzvláště laskavým.
 


O poválečném vývoji hasičkého sboru v Kružberku a Starých Lublicích se dovídáme z obecní kroniky kterou po válce vedl pekař Josef Ressler toto:

Organizace hasičskho sboru.
Hasičské sbory tvořily obvody, sbor hasičů obce Lublic spadal pod obvod Melečský, obvody příslušely pod Zemskou hasičskou jednotu slezskou v Opavě. V r. 1949 byl utvořen nový okres vítkovský a při něm se vytvořila nová okresní hasičská jednota čís. 12. Na vybudování Okresní hasičské jednoty Vítkovské čís. 12 přispěl náš hasičský sbor částkou 200 Kč – odesláno bylo 6.III. 1949.

V prvních porevolučních dnech, kdy nebyla obesc Staré Lublice ještě dosti početně osídlena českými lidmi, bylo ustaveno prozatimní požární družstvo, jehož velitelem byl komisař Jan Grabovský, teprve 8. května 1947 byl v obci založen hasičský sbor. Ne této ustavující schůzi byl zvolen tento výbor:

Za starostu hasičského sboru byl zvolen zemědělec Josef Bednařík
jeho náměstkem Frant. Kadlčík
velitelem Jan Pavličný
jednatelem Josef Resler (pekařský mistr)
pokladníkem Alois Věntřák (důchodce)
vzdělavatelem Josef Harabiš (zemědělec)
zpravodajem Vladimír Bílý (dělník)
samar. Náčelníkem Josef Harabiš
zbrojmistrem Alis Věntřák
revizoři účtů Čeněk Kodrla
a Jaroslav Klvaňa

Do roku 1948 registroval hasičský sbor tři skupiny svých členůa to: členy činné, přispívající a čestné (přestárlé). Pak se změnil název „Hasičský sbor“ na organizaci „Požární jednota“ a jejím členům se přestalo říkat hasiči, počali se nazývati požárníci. Pro registraci byli vedeni jen členové činní. Přispívající a čestní členové v novém organizačním uspořádání zanikli, stejně tak placení příspěvků do úmrtního fondu bylo zrušeno. Pokladně se dostalo jako posledního příspěvku ve formě daru částky 1500 Kč od místního honebního výboru 14.III.1949, načež požární organizace Lublic a Kružberku se sloučily.

19.6.1949 se konal sjezd II. Okrsku požární organizace ve  Starých Lublicích. Sjezd měl program: Závody v okrskovém cvičení, slavnostní projev a zahradní taneční veselici. Pokladně se dostalo čistého výtěžku 6000 Kč. Za dobrou práci v organizaci požární ochrany byli Oblastním výborem ČSPO odměněni čestnými diplomy jednak Josef Ressler a velitel Jan Pavličný. V kalendáři se uvádí 23. říjen jako den Československých požárníků. V roce 1950 – 30. července byly sloučeny organizace požární ochrany a byl zvolen tento nový výbor:

Starostou byl zvolen Jan Pavličný
velitelem “ Frant. Flesar
zást. velitele “ Josef Harabiš
pokladníkem “ Rudolf Blažek
jednatelem “ Josef Resler
samar.náčel “ Ondřej Kučák
revize účtů “ Josef Hanzelka
a Vladimír Bílý

Po reorganizaci v r. 1951 vylo zvoleno toto nové předsednictvo ČSPO.
Za předsedu místní organizace ČSPO byl zvolen Frant. Vlasák
místopředseds Frant. Flesar
jednatel Josef Ressler
pokladník Rudolf Blažek
velitel Frant. Fleasar
zást. velitele Ludvík Pazdera
osvětář Josef Hanzelka
samar. náčel. Ondřej Kučák
kronikář Josef Ressler
revize účtů Josef Hanzelka
a Michal Kučák

Toto nové předsednictvo bylo místním akčním výborem Národní fronty prověřeno a schváleno. Za akční výbor NF předseda Josef Hanzelka, podepsaný jednatel Kamila Galusová.