AG družstvo Kružberk

AG družstvo Kružberk je nejvýraznější kružberský podnik. Nejen počtem svých zaměstnanců, ale zaměřením i historií.
V současnosti obhospodařuje družstvo bezmála 2000 ha v 10 katastrech na území 5 obcí. A protože se nacházíme ve smíšené podhorské oblasti, téměř třetinu z toho tvoří pastviny a trvalé travní porosty. Družstvo zaměstnává 30 zaměstnanců včetně administrativních pracovníků, z toho je 9 trvale zaměstnaných na farmě živočišné výroby v Kružberku. Bez techniky a promyšlené organizace by to ale nebylo možné.
V Kružberku má chov skotu dlouholetou tradici a ekologická farma se postupně stala dominantou krajiny. Pamětníci si jistě vzpomenou na doby minulé a mohou posoudit rozdíly v hospodaření včetně pořádku, který na středisku a okolí je.
Hlavní rozdíl proti minulosti je však v zaměření farmy. To, že si družstvo předsevzalo, že bude farmou ekologickou, totiž znamená dodržování spousty specifických pravidel v přístupu k chovaným zvířatům. Hlavní zásadou je dbát na co nejpřirozenější skladbu krmiva, maximální pobyt v přirozeném prostředí, preferenci zdraví zvířat a boj o každý kus. V přístupu kružberských farmářů je zřetelná pokora a vnímání zvířat jako partnerů.
Sama za sebe hovoří také čísla. Stádo českého strakatého skotu zde sestává ze 160 krav s  tržní produkcí mléka, 120 bez tržní produkce a okolo 200 jalovic nutných k obratu stáda. Finálním produktem farmy je mléko špičkové kvality. A právě vynikající kvalita mléka je vizitkou ekologického chovu. Kružberské mléko je odváženo do Olmy k dalšímu zpracování. Jako spotřebitelé mléka a mléčných výrobků i jako výrobci mléka si však nemůžeme nevšimnout, že přestože výkupní ceny stagnují, obchodní řetězce prodávají kvalitní mléko stále dráž. Nyní už i za cenu kolem 30,- Kč za litr. My, spotřebitelé můžeme jen litovat, že mimořádně chutné mléko z kružberské farmy se už nedá koupit jinak než jako sterilní, chcete-li mrtvý produkt ze zpracovatelského závodu.

O tom, že chov skotu v AG Kružberk je pro kružberské farmáře více než jen pouhé podnikání, svědčil nákup stádečka 6 kusů krav plemene Česká červinka, které se v roce 2012 rozrostlo o dalších 6 jaloviček. Je to skot, který nevyniká vysokou dojivostí ani masnou užitkovostí. V minulosti byl ale plně adaptován na podmínky malého chovu ve statcích a dvorech našich předků. Toto plemeno patří ke genové rezervě původního skotu chovaného v českých zemích. Celkový počet těchto zvířat je nyní v České republice přibližně 100 kusů. Proto je Česká červinka zařazena do programu státem řízené plemenitby. Bohužel, ignorance a necitlivost úředníků ministerstva zemědělství v době působení ministra Jurečky způsobilo, že malé stádečko tohoto původního plemena muselo být odesláno na jatka. Pro odborníky bylo ministádečko České červinky v AG Kružberk nejen raritou, ale také výrazem vynikajícího vztahu farmy k chovatelství skotu a schopností jejich zaměstnanců.

Zootechnik farmy pan Jiří Slavík s maskotem farmy – telátkem Dorotkou. Dorotka se narodila předčasně a zvěrolékař jí nedával naději na přežití. Péče lidí a houževnatost telete nakonec zvítězily a z Dorotky se nakonec stalo pěkné, zdravé a hlavně mazlivé tele. Řekněte sami, není sladká?

Den otevřených dveří v mléčné farmě AG Kružberk

Mléčná farma v Kružberku je podnik, který se nedá přehlédnout. Dává i člověku málo informovanému znát svou přítomnost hned několika způsoby. V dubnu, v letošním studeném jaru později, můžeme na loukách vidět pást se stáda krav i jaloviček, které jsou určené k obnově stáda. Občas zaslechneme bučení kravských maminek a denně přijíždí do obce cisterna, aby mléko kružberských kraviček odvezla do zpracovatelského podniku Olma Olomouc. No a nakonec se nedá ani přehlédnout vlastní farma na kopci nad Kružberkem - svítí do daleka svými bílými zdmi. Ale je ještě něco, čím projevuje farma svou existenci. Každým rokem pořádá den otevřených dveří, při kterém je laická veřejnost seznámená s problematikou výroby mléka, s chovem skotu i navazujícími problémy. 
Lidé se kterými jsem hovořil, nešetřili uznáním a konstatovali, že takový pořádek a pohodu nečekali. Zejména, když se dověděli o špičkových parametrech kružberského mléka. Těch by nebylo, kdyby zvířata zde byla chována ve stresu a bez potřebné péče. 
Mezi návštěvníky byla také řada kružberských občanů, včetně pana starosty Vratislava Rýznara a zastupitele Aleše Flesara. Oba se přišli podívat i se svými manželkami. Nádherným zpestřením návštěvy farmy byla přítomnost Bejatky - folklorního souboru ze Štítiny, která má ke Kružberku vřelý vztah. Bejatka v plné krojované parádě  se přišla nejenom přesvědčit o kvalitní práci zootechnika a personálu, ale také předvedla něco ze svého repertoáru. Zootechnik Jirka Slavík je totiž také jejich dlouholetým harmonikářem. Prohlídku zpestřil poutavým vyprávěním dlouholetý ornitolog pan Gazda z Vítkova. Vyplynulo z něho, ale i z odpovědí na četné otázky, že v naší oblasti je spousta zajímavých ptačích druhů.
Závěrem musím konstatovat, že v kružberské mléčné farmě je řada věcí, kterými se její zaměstnanci a zejména představenstvo AG Kružberk mohou pochlubit. Škoda jen, že právě z nich se tam nikdo neukázal. Jistě to nebude nezájmem?
Jura Focht - kronikář obce

Na návštěvě v mléčné farmě

Možná by se zdálo, že naše mléčná farma si žije stále podle svých neměnných pravidel, která souvisí hlavně se střídáním ročních období. Ale není tomu tak zcela a beze zbytku. Bez nějaké větší popularity vyrostla na východní straně kravína zcela nová dojírna. Do standardního projektu museli dodavatelé na přání budoucích uživatelů zařadit celou řadu návrhů vycházejících z dlouholetých zkušeností zaměstnanců. Tyto návrhy často narážely na odpor dodavatele, který měl poněkud strnulou snahu řídit se hlavně ustáleným projektem. Takže díky následné spolupráci byla postavena dojírna, která vyhovuje nejen kravičkám, ale plně vychází vstříc i lidem, kteří dojírnu budou obsluhovat. Byla zde uplatněna celá řada chytrých vylepšení, takže můžeme být bez nadsázky pyšní na to, že nová dojírna je nyní svými parametry na špičce v podobných stavbách a mohla by následně posloužit i jako nový vzorový projekt. Do dojírny se vejde najednou 14 dojnic, které své chutné mlíčko předají do nerezových tanků za 15 minut. Nová dojírna by měla začít fungovat v únoru 2017. Shlédněte malou ukázku toho, jak to v nové dojírně bude vypadat.